Historie

Mladá Boleslav patřila v první polovině dvacátých let minulého století svým sportovním životem mezi typicky česká města. Svojí všestraností hráli prim sokolové, největší divácký zájem však vyvolával fotbal - Mladoboleslavský SK, Aston Villa a Slavoj předváděly špičkovou podívanou. Výborně si vedli mladoboleslavští tenisté, hokejisti i šachisté klubu "Charousek".

Veslaři po rozchodu s bruslaři našli dočasné útočiště v klubu Mlado. Počátkem roku 1924 se rozhodli založit samostatný klub vodních sportů. Ustavující valná hromada VESLAŘSKO-PLAVECKÉHO KLUBU Mladá Boleslav proběhla 15. května v restauraci U Novotných. O čtyři dny později byl na ustavující výborové schůzi zvolen předsedou V.P.K. jednohlasně Josef Sikyta, přednosta Pozemkového úřadu. Mladoboleslavské listy č.42 z 28.5.1924 napsaly: "Klub začal svůj sportovní život, kéž jest šťastný a slavný." Tato téměř prorocká slova se naplnila beze zbytku. Pod modrobílou vlajkou V.P.K. našli své útočiště veslaři, volejbalisté a především plavci, kteří se během deseti let vypracovali až na samý vrchol československého venkovského plavectví. Veslařsko-plavecký klub Mladá Boleslav byl přijat za právoplatného člena Československého amatérského plaveckého svazu, o čemž informoval veřejnost úřední list ústředí a žup Čs. A.P.S. 25.10.1933 ve svém 9.-10. čísle.

Plavci VPK se stali v polovině třicátých let dvakrát mistry republiky oddílů bez krytých lázní. Mistrovské tituly získali jednotlivci, přední umístění vyplavaly mužské štafety. Na úspěších plavců VPK měl významný podíl trenér Saal. V barvách VPK se nejvíce proslavili Bohumil Fajstavr, M.Totter a M.Bubník, mezi ženami Pavlovská. Mimořádnou zmínku si zaslouží Emil Svoboda - vynikající plavec, trenér a funkcionář. V sobotu 17.12.1937 byl zvolen na valné hromadě Československého amatérského plaveckého svazu do jeho desetičlenného předsednictva. Plavci VPK Mladá Boleslav si udrželi vysokou výkonnost přes celý protektorát. K ústupu ze slávy došlo po roce 1945. A epizoda plaveckého sportu pod křídly TJ AZNP nezměnila nic na tom, že v polovině padesátých let minulého století zmizelo plavání ze sportovního dění našeho města úplně. Na dlouhých dvacet let. Tak dlouho čekali zájemci o plavecký sport i veřejnost na otevření krytého bazénu. V roce 1974 začíná nová kapitola druhého olympijského sportu ve městě automobilů.

Plavecký oddíl TJ AUTO ŠKODA Mladá Boleslav vznikl v květnu 1974 krátce po otevření kryté pětadvacítky v zrekonstruované sokolovně v Palackého ulici. U založení oddílu stáli Karel Ráček, Emil Svoboda, Bedřich Hrouda, Zdeněk Kristen, Miroslav Totter, Josef Rábel, Ivan Smutný, Bohumil Fajstavr a Karel Horák. Prvním předsedou oddílu se stal Karel Ráček. Výbor oddílu se na svých jednáních rozhodl, že se zaměří na závodní plavání, na zdokonalovací plavání školáků a výuku neplavců.

K prvnímu historickému utkání nastoupili plavci oddílu 22.09.1974 v domácí vodě a překvapivě porazili Lokomotivu Nymburk 97:92.

Založení plaveckého oddílu při TJ AZNP Mladá Boleslav v r. 1974

Pro vznik plaveckého oddílu před dostavbou plaveckého bazénu v renovované sokolovně oslovilo vedení TJ především bývalé plavce a členy působící v předválečném plaveckém a veslařském klubu na řece Jizeře. Současně byli vyzváni i další zájemci o práci v nově vznikajícím oddíle.

První ustavující schůzka se uskutečnila v dubnu r. 1974 v místnosti sokolovny. Zde se sešli tito pozvaní pánové: Totter. Svoboda, Fajstavr, Splídek, Ráček. Kristem Smutný, Hrouda B., Rábel J., Bílek. Horák. Z pověření TJ přítomné se záměrem založení oddílu seznámil pan Karel Ráček. Zahájení činností bylo směrováno k zahájení školního roku v září 1974. Přítomnými byl zvolen i první předseda oddílu p. Karel Ráček. Současně zde byla dohodnuta a uskutečněna návštěva agilního plaveckého střediska ve Strakonicích u nově vybudovaného sportovního centra. Vlastním organizačním zahájením činnosti a uspořádáním družstev byl pověřen bývalý úspěšný závodník pan Miroslav Totter.

Velký zájem o plavecký sport při náborových akcích v září vedl k založení tří závodních plaveckých družstev pod vedením trenérů Hroudy, Bílka a Horáka. Nejmladší perspektivní družstvo pod vedením trenéra Bohumila Bílka mělo 3 hodiny v týdnu. Narůstající konkurence především oddílů Kladna a Berouna a postupně i zapojené Příbrami vytvářela tlak i na boleslavské funkcionáře ke změnám s cílem na prvořadý prospěch závodních plavců jako reprezentantů z široké základny forem plavecké výuky.

V roce 1976 byla zpracována upravená organizační struktura plaveckých družstev, která byla projednána na vedení TJ s přislíbenou podporou, neboť jednota byla současně i pověřena správou nového krytého 25 metrového bazénu. Došlo k Časovému sladění a návaznosti všech družstev v týdenním rozvrhu pro lepší možnosti růstu výkonnosti závodních plavců. Současně byla zaměřena pozornost na obě náborová družstva k zajištění kvalitní výuky a výběru zájemců o plavecký sport. Jedno náborové družstvo vedli cvičitelé ze základní výuky plavání pro ZŠ.

V rámci možností a obětavosti kádru trenérů a cvičitelů pak byla snaha vytvořit plavcům podmínky, aby mohli soupeřit i na republikových závodech. Mimo již zmíněného zaměření k výběru talentů, zde byla i snaha o zajištění celoroční přípravy pořádáním soustředění, zavedení suché přípravy plavců, zavedení ranních tréninků, zlepšení vybavenosti plaveckými pomůckami a nářadím apod.

Organizační změny a jejich postupné naplňování přineslo první výrazný úspěch v roce 1979, kdy svěřenkyně trenéra Bílka se prosadily na přeborech ČR žactva. Desetiletá E. Beránková zvítězila v závodě na 50 m znak /0:39,0 min./ a M. Bílková svým třetím místem na 100 motýlek si vyplavala zařazení do reprezentace ČSFR mladších juniorů. Na tyto pak navázala postupně řada dalších plavců, široká základna závodních plavců vytvořila i podmínky pro úspěšné působení v soutěži družstev, kde muži i ženy získali několikrát tituly přeborníků kraje s postupem do kvalifikace o národní ligu. Tím byla úspěšně ukončena i první desetiletá Činnost s optimistickým výhledem do další práce v podmínkách dobrovolné činnosti členů oddílu.

30 let mladoboleslavského plavání z pohledu tělesné kultury

Tělesná kultura, stejně jako kultura obecně je výsledek tvůrčí práce společnosti. S určitou podmíněností lze vyčlenit dvě hlavní stránky:

Z pohledu tvorby podmínek /stránka funkčního zabezpečení/ bylo vybudování krytého 25 metrového bazénu v renovované sokolovně v roce 1974. Tím byla dána možnost celoročního využití specifické pohybové činnosti.

Druhá stránka pak sleduje výsledkovou činnost. I když bazén v České republice /44, v pořadí/ patří k těm nejmenším. Šířka 10 m. byla od počátku snaha o jeho plné využití. Z hlediska priorit se prosadily tři základní pilíře.

  1. Byl vytvořen týdenní blok hodin pro veřejnost především o volných pracovních dnech.
  2. V roce otevření bazénu je současně zahájena činnost plaveckého oddílu při TJ AZNP.
  3. V dalším roce je v dopoledních hodinách zahájena plavecká výuka pro nižší ročníky ZŠ.

Tyto tři základní bloky pak doplňují další formy dle zájmu, jako plavání rodičů s dětmi, z hlediska potřeb zdravotního pohybu i další možnosti aktivního plavání občanů s podporou zdravotní pojišťovny či odborové organizace apod.

Stálá podpora plavání se odráží i ve sportovních výsledcích mladoboleslavských závodníků. Na vrcholu pyramidy stovek plavců s vyplavanými výkonnostními třídami je i řada rekordmanů, mistrů, přeborníků a reprezentantů ČR v hodnocených kategoriích. Ženy se v devadesátých letech několikrát prosadily mezi finálovou osmičku v soutěži družstev české republiky. Jejich 5. místo v r. 1995 s nejmladším věkovým průměrem bylo ceněno i vrcholovými plaveckými odborníky. Úspěchy práce dobrovolné činnosti oddílu ocenila i mladoboleslavská veřejnost. V jubilejním 10. ročníku ankety sportovce, trenéra a talentu roku Mladoboleslavského deníku, byl v r. 2003 s třemi prvními místy vyhodnocen trenér dr. Křížek jako jediný což bylo nepřímo i pěkné ocenění jeho 20 leté práce v oddílu. Mezi největší hvězdy oddílu konce milénia patřili: Václav Kolman, Ondřej Eliáš, Vladimír Milda, Lucie Šilhánová, Lenka Cibulková, Petra Bažantová, Linda Světlíková a Petra Fialová.

V dynamicky se rozvíjející lokalitě, především s příchodem nového vlastníka firmy Škoda Auto v 90 létech, se i plavecká činnost v rámci svých podmínek úspěšně rozvíjela. Druhý největší olympijský sport co do počtu medailí zapustil ve své již třicetileté historii v Mladé Boleslavi své kořeny. Známé rčení z historie „neumí číst ani plavat" je již spíše úsměvnou minulostí. Závěrem by bylo možno si přát nový plavecký stánek a tak změnit jeden nelichotivý primát, který v kraji máme s největším počtem obyvatel na 1 m čtvereční kryté vodní plochy.

Posledních 20 let oddílu

Na začátku nového tisíciletí již bylo jasné, že je potřeba postavit nový bazén, plavci si však museli počkat celkem dlouho, než se tak stalo. Navzdory bojovým tréninkovým podmínkám se však našim plavcům dařilo a pravidelně vozili medaile z MČR, mezi nejlepší mladoboleslavské plavce začátku nového tisíciletí patřili: Radek Vodička, sourozenci Černíkovy, sestry Hojsákovy, Martina Nováková, Jiří Janovský, Kristýna Pažoutová, Patrik Král. Talenti posledních deseti let pak: Veronika Tondrová, sestry Tužilovy, Jakub Mittner, David Verner, Jakub Turek, Viktorie Fišerová a František Musil. V roce 2014 se oddíl dočkal nového zázemí, když se postavil bazén na Štěpánce. Konečně se tak mohly konat v Mladé Boleslavi i mistrovské soutěže a podmínky se zlepšily. Naši plavci se pravidelně účastní Mistrovství ČR a krajských soutěží a pohárů ve všech věkových kategorií, z nichž pravidelně vozí medaile. V žákovských kategoriích drží náš klub celkem 26 českých rekordů, v dorostu 1 český rekord v dálkovém plavání, v kategorii masters pak celkem 14 českých rekordů. Napříč všemi kluby se za poslední 4 roky v počtu medailí ze všech republik držíme na druhém místě za Kometou Brno. Účastníme se i mezinárodních závodů jak v mládežnických kategoriích, tak i dospělých a veteránů. Jsme jeden z mála klubů v ČR, který má pod sebou jak závodní plavání, tak i dálkové a masters.