Elitní plavci myslí jinak

Rychlé plavání začíná už ve způsobu myšlení. V následujících řádcích uvidíte 10 situací, kdy elitní plavci přemýšlí odlišně
Když se zeptáte jakéhokoliv trenéra plavců, kteří se nominovali na olympijské hry, na to, co charakterizuje nejlepší plavce, odpoví : „ je to jejich způsob myšlení“

U rychlých – elitních – plavců existuje stav mysli, který je nad a za tím, který mají plavci, kteří o úspěchu mluví, ale nikdy na něj nedosáhli (tady je budeme nazývat „pomalí-slabí- plavci)
Způsob, jak se perou s dílčími neúspěchy, jak přistupují k výzvám, jak jsou ochotní plavat kilometry navíc. Jejich schopnost dosáhnout cílů, mít plán a dodržovat ho. To jsou věci, které formují způsob uvažování elitních sportovců. Následuje 10 bodů, ve kterých se způsob myšlení rychlých plavců liší od myšlení pomalých plavců.

1. Elitní plavci se snaží v tréninku zlepšovat, slabí plavci to chtějí mít z krku.

Znamená to, že rychlí plavci milují trénink brzo ráno? Že jsou rozjásaní, když trenér napíše ráno na tabuli 10 x 400 PZ co nejrychleji? Ne. Ale využívají tohoto rána a těchto tvrdých sérií jako příležitost ke zlepšení, být lepší. Ostatní to vnímají jako trest, jako nepříjemnou povinnost, jako něco, co je třeba vydržet.

2. Elitní plavci vědí, že musí něco podstoupit, aby zvítězili, slabí plavci zůstávají v pohodlné zóně.

Neexistuje záruka úspěchu. Nikdy. Dokonce i Michael Phelps, pravděpodobně současný nejtalentovanější plavec, musí stále tvrdě pracovat, aby uspěl a dokonce i on zažil časy, kdy nebyl nejrychlejší plavec v bazéně. Pro rychlé plavce to není nijak odstrašující, protože to vědí. Ale pro ostatní plavce ano.

3. Elitní plavci dělají navíc, slabí plavci dělají jen to, co se žádá.

Ti, kteří nejsou tak talentovaní, nebo nejsou tak fyzicky obdarovaní jako top plavci, musí talent nahradit tvrdou prací a houževnatostí. A to znamená pracovat navíc. Dělat víc než se žádá. Vědí, že výjimečných výsledků lze dosáhnout jen výjimečným úsilím. Okolní pomalí plavci dělají nutné minimum a stále očekávají velké výsledky.

4. Elitní plavci mají cíle, slabí plavci mají přání

Rychlí plavci mají velké, jasné cíle. Jako každý jiný. Ale co je důležitější, mají ukazatele, měřítka a krátkodobé cíle, které si dávají, aby udrželi soustředěnost během dlouhé tréninkové sezony. Ostatní plavci mají přání a přemýšlí, jak by bylo hezké jich dosáhnout, kdyby na to měli čas nebo energii.

5. Elitní plavci jsou zodpovědní, slabí plavci hledají výmluvy

Top plavci vědí, že na konci dne, ve kterém se nedařilo, musí dát vinu jen a jen sami sobě. A protože jsou ochotni přijmout odpovědnost za své plavání, přiznávají své dobré i špatné výkony. Pomalí plavci koukají všudemožně jinam jen ne do zrcadla, když věci nejdou dobře. Špatné závody. Trenérova chyba. Špatný bazén.

6. Elitní plavci překonají dílčí neúspěchy, slabí plavci se vzdají v okamžiku, když věci nejdou podle nich.

Plavecká sezona je dlouhá. Stereotypní, brutální dřina je neúprosná. Během ní je třeba si vzít ponaučení z komplikací a chyb. Velkých, malých, vědomých, nevědomých. Rychlí plavci to berou jako součást procesu, prostě problémy je třeba překonávat. Pomalí plavci to vidí jako důkaz, že nemohou uspět, obtížné pro ně znamená nemožné.

7. Elitní plavci jednají okamžitě, slabí plavci čekají, až bude vše perfektní.

Vzhledem k tomu, jak omezený je čas pro dosažení velkých cílů ve vodě, je zázrak, že nejednáme s větším spěchem.
Rychlí plavci nečekají, až se na to budou cítit nebo mít chuť, jednají okamžitě. Pomalí plavci na druhé straně sedí a čekají na ideální okamžik, který, zdá se, nikdy nepřijde.

8. Elitní plavci dávají přednost svému tréninku a přípravě, pomalí plavci doufají, že to ve velkém závodě přijde samo.

Většina tréninku je tvrdá. Opravdu tvrdá.
Ale tak vznikají nejlepší časy, rekordy a zlaté medajle . Rychlí plavci chápou důležitost tréninku a řadí ho proto mezi priority svého života. Na druhou stranu pomalí plavci proplavávají tréninkem s proměnlivým úsilím, dělají práci na půl a potom očekávají, že budou v závodě schopni skvěle závodit.

9. Elitní plavci se zaměřují na nepřetržité zlepšování, pomalí plavci očekávají, že velký okamžik spadne najednou.

Rychlí plavci mají speciální typ trpělivosti a víry, že budou dobří. Oni vědí, že výsledek, který chtějí, se buduje pomalu. Chápou, že to chce čas, že to chce trpělivost a věří a vědí, že jejich úsilí se později vyplatí. Pomalí plavci očekávají po pár dobrých tréninzích náhlé, prudké zlepšení a jsou strašně zklamaní, když to nenastane.

10. Elitní plavci tvoří vítěznou kulturu, pomalí plavci jen očekávají, že kultura bude pracovat pro ně.

Být v bazéně úspěšný je hodně zábavné. Je vidět že tvrdá práce se vyplatí. A když máte skupinu plavců, kteří všichni chtějí, aby skupina byla úspěšná, kteří v tréninku podporují jeden druhého a všichni navzájem jsou zodpovědní za cíle týmu, budou všichni plavat hodně rychle. Na druhé straně pomalí plavci očekávají, že tým pomůže jim. Špatně trénují, stěžují si na série, ukazují na nedostatky tréninku, a vytvářejí typ rakoviny uvnitř týmu, která snižuje šanci týmu na úspěch.

Olivier Poirier-Leroy